Žně. Žně jsou označením pro typ sklizně, kdy se sklízejí především obiloviny ( pšenice, ječmen, kukuřice, žito, oves atd.), a také pro období, kdy sklizeň obilovin probíhá. [1] Pro jiné plodiny jako luskoviny ( hrách, fazole, soja ), olejniny ( řepka) či brambory, ani pro sklizeň pícnin se toto označení nepoužívá.
Mezi plodiny do kterých se seje kmín jako podsevová kultura, patří především obilniny (pšenice jarní, popř. ječmen jarní), dále bob obecný, hrách setý, lupina a v neposlední řadě také mák setý.
Pokud si říkáte, kdy zasadit na podzim cibule, pak vám doporučujeme září nebo říjen. Do prvních mrazů musí zapustit kořeny, ale neměly by vykouknout. Semínka se vysévají do zhruba 2 cm do řádků přibližně 20 až 30 cm od sebe. Mrkev. Do podzimního výsevu mrkve se pusťte co možná nejpozději, klidně tedy až v listopadu.
Příprava půdy může být spojená se setím do jedné operace – aktivní brány, utužovací válec, secí stroj . Po zrninách (obilniny, luskoviny, olejniny) se s výhodou využívá delšího meziporostního období pro šetření půdní vláhy a pro boj s plevely zařazením podmítky. Po jetelovinách je půda více vysušená
Jako nejlepší předplodiny pro jarní ječmen jsou tradičně uváděny řepka, cukrovka a brambory. Obecně lze říci, že okopaniny jsou pro jarní ječmen nejvhodnějšími předplodinami – zanechávají půdu v lepším stavu jak z hlediska struktury, tak obsahu makroprvků. Pěstování ječmene jako druhé obilniny po pšenici ozimé
Seje se co nejdřív na jaře, ideálně v březnu, klíčí při 3–5 °C. Nízké teploty zabezpečí tvorbu většího počtu zrn, navíc se využije zimní vláha. Oves se seje do hloubky 30 mm, na lehkých půdách až 40 mm, do řádků 80 až 125 mm. Je potřeba počítat s 550 zrny na metr čtvereční. Porost pšenice infikovaný BYDV - rozhodnutí o dalším postupu. Často je diskutovaná otázka, zda je vhodné porosty ozimů napadené virózami zaorat a zajistit nový výsev pšenice jarní. Zvažuje se především ekonomické hledisko, ale je třeba brát v úvahu i to, že zaoráním se sníží možný zdroj infekce pro další období.
Jarní ječmen je zde pěstován ve dvou variantách střídání plodin a v šesti variantách hospodaření se slámou. Varianty střídání plodin: monokultura jarního ječmene: od roku 1965 je zde pěstován pouze jarní ječmen, monokultura obilnin: od roku 1965 jsou zde střídány jarní ječmen a ozimá pšenice.
padlím pšenice (padlím travním), střední odolnost proti vymrzání. Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení hnědou rzivostí pšenice (rzí pšeničnou). Udržovatel: Saatzucht Donau Ges.m.b.H. & CoKG, Rakousko Zástupce v ČR: SAATBAU ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. BOHEMIA CPG Poloraná odrůda kvalitní (A) jakosti.
Produkce pšenice chleba je omezena hlavně na roviny, říká Virginia Cooperative Extension, ale odrůdy pšenice mohou být pěstovány po celých Spojených státech. Výsev. Očkování se provádí v množství 120 až 150 liber osiva na akr. Pro nejlepší výsledky růstu se doporučuje vysoce kvalitní osivo s vysokou mírou klíčivosti.
Jarní pšenice prochází celým cyklem od setí po sklizeň v průměru za 100 dní Tato doba se může lišit v závislosti na klimatických podmínkách a pohybuje se v rozmezí od 80 do 125 dnů. Jedná se o druh, který má rád světlo a vlhko. I tenhle jarní druh patří mezi kriticky ohrožené rostliny. Neprospěly mu zejména meliorace, které byly dříve hojně prováděné. Existují i další druhy, které si jen vyjmenujeme, jde třeba o: Hořec křížatý (lat. Gentiana cruciata) Hořec drsný (lat. Gentiana scabra)
Ozima pšenica jedna je od dve glavnih vrsta pšenice. Najčešće se seje u jesen. Zaštita od bolesti ozime pšenice izravno utiče na količinu i kvalitetu prinosa. U stručnoj literaturi tretmani koji se provode u određenim fazama rasta pšenice određeni su kako sledi: T1 - 40 % OSIGURANJA PRINOSA. Popularni „prvi tretman“ obično se
Žito se vyskytuje ve formě ozimé a jarní. V zemědělství je upřednostňována forma ozimá. Je důležité, aby obilky neobsahovaly námel, který je jedovatý. Tato obilovina je nenáročná na přírodní podmínky. Žito odnožuje brzy na podzim. V České republice se žito vysévá od září až do poloviny října.